Experiment Živý domek ze stromů

Na své nové zahradě jsem ve vzrostlém porostu plevelů objevil betonové základy po zbořené chatce. Provizorně jsem nad nimi vztyčil plachtu na dřevěných kůlkách, abych mohl relativně v suchu uskladnit nářadí a dřevo na oheň. Kůly ovšem podléhají rychle zkáze a plachta je velice nevzhledná. Cílem tohoto experimentu je vytvarovat ze živých stromů krov, který nebude podléhat hnilobě, bude trvanlivější a krásný. Může se jednat o krov nosný nebo jen zakrývající jednoduchou dřevostavbu. Každý, kdo někdy tvaroval bonsaje řezem si to umí představit.

Jaké stromky použít pro živý domek?

Nejtrvanlivější dřevo má zřejmě akát, ovšem ten se může začít nekontrolovatelně rozrůstat a navíc otravuje svými výměšky ostatní rostliny (alelopatie). Nejrychleji patrně rostou pavlovnie (paulownia) a křížené japonské topoly (po 6ti letech dosahují 12-15m), avšak jejich dřevo je měkké a lehké. Mně se na pozemku samovolně šíří mirabelka, javor babyka, habr a dub. Několik jedinců už využívám jako živý plot nebo živé sloupky u vinné révy a maloplodého kiwi (aktinídie).


Rozhodl jsem se také některé z těchto náletů přesadit k základům a zjistit, který druh se nejvíce osvědčí k tvorbě živého domku.
Listopad 2012
Rozhodl jsem se pro stavbu z nosné slámy s rozšířením podstávky a tak stromky poputují k plotu, aby nahradily pletivo...
Březen 2013